Obec Budislav
Budislav

Vznik obce

  • Vznik a vývoj obce Budislav do roku 1914 ...
  • Vesnice Budíslav vznikla asi ve 13. století. Již samo jméno Budislav ukazuje na velmi starý původ, ještě z doby staroslovanské. Na místě vymýceného lesa byla založena vesnice s polnostmi. Spisovatel H. Jireček odvozuje jméno vesnice od Budislava, syna Miroslava z Popova Dolu, jež byl podepsán na listině zvané "Hlava" z roku 1226. "Hlava" byl zvláštní útvar staročeského práva, náležející k "společné poruce".
  • Roku 1313 držel vesnici Budislav Přebek z Vlkova, který ji dostal věnem a jemuž ji zpustošil Blud z Morašic, který se za to musel zodpovídat před zemským soudem. Ve 13. století byli zemané z Morašic na své tvrzi nejvýznamnějším rodem na Litomyšlsku.
  • Koncem 14. a začátkem 15. století patřila Budislav s blízkým Jarošovem, Mladočovem a Děsnou zámožnému litomyšlskému měšťanovi Vavřinci Toulovcovi. Toulovec zemřel pravděpodobně r. 1412 a byl pohřben asi v špitálním kostele v Litomyšli, podle tradice u oltáře.
  • Nedaleko Budislavi na jih, poblíž nynější hájovny Kozmín, kde je v dnešní době hustý les, bývala vesnička Rez, která asi v 15. století zanikla. Mlýn ve Rzi byl na nynější sedlištské půdě. Náhon k němu je dosud patrný. V místech, kde vesnička stávala, je lesní půda zbavena balvanů, což jinde v lese není patrné. Roku 1935 zde nalezli budislavští lesní dělníci pod kamenem v pálené hliněné nádobě s úzkým hrdlem 135 stříbrných grošů z doby Václava IV. Byla vyslovena domněnka, že Rez zanikla během třicetileté války.
  • V roce 1413 se stavěla v Litomyšli radnice s věží. Kámen byl vožen z budislavského lomu. V roce 1480 patřila Budislav Čeňkovi z Barchova a Janovi, synu Jindřicha Makovského z Potštýna, od nichž je s povolením pana Jana I. Kostky z Postupic koupila osada města Litomyšle.
  • Poté se Budislav dlouhou dobu v historii vůbec neobjevuje.
  • Po vydání tolerančního patentu r. 1731 císařem Josefem II. dosáhli evangelíci náboženské svobody. V důsledku toho roku 1806 založili budislavští evangelíci svůj hřbitov v "Na Klínku", zde se podle tvaru hřbitova říká "Na klínku".
  • Před rokem 1824 museli rodiče katolického vyznání posílat své děti do školy v Mladoňově a evangeličtí rodiče do prosečské školy. Krátce před rokem 1824 se vyskytli v Budislavi někteří muži, kteří alespoň v zimních měsících učili děti bohatších rodičů číst, počítat a do jisté míry i psát. Za vyučování se jim dostalo jen malé odměny. Těmito učiteli byli především chalupníci.
  • Roku 1824 byla v Budislavi zásluhou rychtáře J. Holce povolena škola. Pro školu byla najata místnost v chalupě č.32 a tam se učilo 10 let. Obec platila nájem a dodávky dříví pro školu. O deset let později, v r. 1834 si obecní učitel zakoupil svůj vlastní důra a zde v malé světnici, učil. Skoro po deseti letech byla vystavěna v letech 1843 - 1844 v Budislavi působením děkana litomyšlského Františka Paula nová školní budova. V r. 1878 se v Budislavi začalo vyučovat ženským ručním pracím a v r. 1883 byla otevřena při zdejší škole třetí třída.
  • 19. listopadu 1828 se začalo pracovat ve sklárně na Posekanci, která ležela nedaleko od Budislavi. Sklárnu dal vystavět majitel Novohradského panství Jan Ludvík hrabě Chamaré a nazval ji Marienwald. Huť byla na tehdejší dobu rozsáhlá kamenná budova, krytá šindelem a kouř se zde odváděl zvláštním širokým poklopem ve střeše. Nájemce sklárny byl "glázmistr", vrchnost nikdy huť ve vlastní péči neměla. V huti se dělaly vázy, lampy, džbány, sklenice, cukřenky, slánky, tehdy oblíbené košíčky a jiné věci, všechno v nejrozmanitějších barvách a provedeních, obyčejné i broušené. Také se zde lilo tabulové sklo, ale menší hodnoty, jelikož mu místní písek dodával nazelenalé barvy. Vyrábělo se zde i vzácné rubínové sklo, které obsahovalo roztavené dukátové zlato, Vyráběly se z něj nejkrásnější vázy, sklenice a jiné předměty, které přinášely sklárně velký zisk. Hotové věci rozváželi do světa formané na velkých, někdy až šestispřežných vozech. Toto zboží vozili především do Liberce, České Lípy, a dokonce i do Saska. V pozdější době, když už u nás byla postavena železnice, formani dováželi zboží jen na nádražní sítnice do České Třebové, Chocně, Zámrsku a Skutče.
  • Po roce 1872 došlo ke sporu hraběte Chamaré s glázmistrern a když odpadl odbyt skla do Severních Cech, dostává se sklárna do existenčních potíží. Roku 1833 se zde přestává pracovat úplné.
  • V r. 1839 byle pro Budislav pořízena katastrální mapa a v r. 1851 proběhlo nové přečíslování domů.
  • V roce 1866 začala válka s Prusy. V červnu 1866 vtrhlo pruské vojsko do cech. Dne 3. června byla svedena rozhodná bitva u Hradce Králové, v níž "Prajzi" zvítězili nad vojskem rakouským, které se dalo na ústup. Pruské vojsko postupovalo do nitra české země a na Moravu. Dunění děl bylo slyšet i v Budislavi. V tuto dobu se obyvatelé Litomyšle stěhovali do Budislavi. Páni Z Litomyšle se ukrývali v lese "U studené vody". Též obyvatelé z Budislavi se uchýlili do lesů. Ukrývali se především mladí muži, aby je nevzali Prušáci na vojnu. Když Prajzi přitáhli až do Budislavi, nechovali se zákeřně. Proto lidé vycházeli z lesů a dávali Prajzům jídlo, dokonce je někde i ubytovali a byli rádi, že se s nimi domluvili v dobrém. Následkem války bylo také vypuknutí cholery, která byla na litomyšlsko zanesena pruským vojskem. Je zajímavé, že ve vesnicích výše položených byla cholera velmi slabá, někde dokonce žádná. Budislav byla jednou z vesnic, kde se cholera nevyskytovala vůbec.
  • V létech kolem roku 1862 se vozil z budislavských pískovcových lomů kámen na stavbu děkanského chrámu sv. Jakuba v Poličce.
  • Na základě častých požárů, které se v Budislavi vyskytovaly, v r. 1890 vyzvalo c.k. okresní hejtmanství obec, aby se postarala o to, co nejdříve zřídit hasičský sbor.
  • 15. února 1891 byl na ustavující schůzi jednomyslně schválen návrh, aby byl v obci Budislav utvořen sbor dobrovolných hasičů. K novému spolku se hned přihlásilo 50 členů. První hasičská zbrojnice byla postavena v r. 1892 a odevzdána ke svému účelu 1. července t.r.. Náklad na stavbu nesla obec Budislav.
  • V roce 1892 byl v Budislavi založen spolek divadelních ochotníků, který byl zatím bez stanov. Poprvé se hrálo divadlo u Kulhavých v č. 37. Potom se hrálo dvakrát v Krčme, pak opět nahoře u Kulhavých, ale poté už vždy jenom v Krčme.
  • Dne 13. března 1898 se v Budislavi jako svépomocný spolek, založilo "Družstvo pro pojišťování hovězího dobytka". Prvním předsedou byl Josef Moravec Č. 22.
  • 2. září 1906 pořádal sbor dobrovolných hasičů v Budislavi slavnost ku příležitosti 15 roků trvání, při které byl posvěcen spolkový prapor. Prapor má na jedné straně hasičský znak a na druhé obraz patrona České země , svatého Václava.
  • V roce 1912 vznikla myšlenka, založit tělocvičnou jednotu "Orel" v Mladočovské farnosti. Proto 19. ledna 1913 byla svolána v blízkém Poříčí schůze, kde byla jednota založena a přistoupilo k ní 31 členů. Po této schůzi bylo posláno oznámení c.k. okresnímu hejtmanství v Litomyšli o oznámen orelskému ústředí vstup do Svazu jednoty v Hradci Králové, odkud byly stanovy zaslány na c.k. místodržitelství v Praze, kde byly schváleny. V dubnu 1913 tedy začala právoplatně existovat tato jednota pod názvem "Tělocvičná jednota Orel pro Buaislav a okolí"
     

Informace e-mailem

Novinky e-mailem

Mapový portál

mapovy portal

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
26 27 28 29 30 1 2
3 4 5 6 7 8 9
10 11 12 13 14 15 16
17 18 19 20 21 22 23
24 25 26 27 28 29 30
31 1 2 3 4 5 6

Nabídky práce

nabidky prace

Partneři