Historie

Myšlenka postavit kostel vznikla v roce 1992 v Hostinci Na skalách, kde se rozhodl budoucí investor pan Jaroslav Vomáčka postavit v obci něco nezapomenutelného.
V roce 1994 předala obec pozemek vybraný architektou Janou Vohrolíkovou investorovi – Jaroslav Vomáčka za jednu korunu. Dozor a záštitu nad stavbou kostela převzala architektka Jana Vohralíková. Kostel stojí na místě bývalého pískovcového lomu. Má půdorys lidského srdce, střecha je ve tvaru lipového listu, zvon je pevný s pohyblivým srdcem, odbíjení času je řízeno ze Štrasburku.
Kostel byl stavěn dle původního projektu na kostel, jenž stojí na Slovensku v Liptovském Hrádku , s tímrozdílem, že náš kostel má jednoduchý kříž na Slovensku dvojitý
V roce 1994 při sjezdu rodáků byl posvěcen základní kámen, který je zabudován do zdi kostela vpravo od vchodových dveří.
Tentýž rok byla zahájena stavba, investor pan Jaroslav Vomáčka financoval celou hrubou stavbu, pak se však dostal do finančních problémů a v roce 2001 daroval nedokončenou stavbu obci Budislav, která za pomoci finanční podpory Pardubického kraje, města Litomyšl a dalších dárců stavbu dokončila.
Zvon, který obsahuje nápis ……… největší z nich je láska ……….. byl financován z veřejné sbírky konané v obci. Posvěcen a zavěšen byl v květnu roku 2004, tento rok byl kostel zkolaudován a slavnostně vysvěcen při sjezdu rodáku v srpnu 2004. Kotel vysvětil nyní Pražský arcibiskup Dominik Duka. Kostel je Ekumenický a není zasvěcen žádnému svatému, proto má neutrální jméno KOSTEL BOŽÍ LÁSKY.
Křížová cesta financovaná z dotací Pardubického kraje a Města Litomyšl pochází z dílny keramika sochaře Jiřího Dudychy.
Kamenný oltář je vyhotoven na zakázku z opuky a jeho autorem je Petr Váňa z Karlíka, tělo Kristovo pochází z galerie Z RUKY a autorkou je Stanislava Macháčková, obě tato díla byla financována z finančního daru advokáta MGr. Michala Hanzalíka a architekty Jany Vohralíkové.
Madona, kováné mříže a ambot je dílem Litomyšlského uměleckého kováře pana Karla Píši.
Stavba kostela se tak stala součástí veškerého dění, mimo církevních záležitostí je též využíván jako obřadní síň(svatby, vítání občánků, smuteční rozloučení) , pro svoji akustiku je často využíván jako koncertní síň.