Budislav
|
|
Jilemnický Petr - *18. 3. 1901 Letohrad, †19. 5. 1949 
Moskva (Rusko). Absolvoval základní školu v Kyšperku, střední hospodářskou školu studoval v Chrudimi. V roce 1921 odmaturoval na učitelském ústavě ve slovenských Levicích. V letech 1923 – 1926 pracoval jako učitel na Kysucích. V roce 1926 odešel do SSSR, kde vystudoval na Státním ústavu žurnalistiky v Moskvě. Jeden rok pracoval jako redaktor deníku Pravda. Od roku 1930 pracoval jako učitel na několika školách na Slovensku. Po vypovězení ze Slovenska se v roce 1939 přistěhoval s manželkou Růženou Jilemnickou (1897 - 1947), která byla socialisticky angažovanou spisovatelkou pro děti a mládež, do Poříčí u Litomyšle. V letech 1939- 1941působil jako učitel v Budislavi .Poté v Jarošově. V Budislavi byl zapojen do protifašistického odboje, v roce 1942 byl zatčen gestapem a do konce války byl vězněn (koncentrační tábor Griebo - jeho spoluvězněm byl i pozdější ředitel svitavského gymnázia Jaroslav Petr). 
Po osvobození krátce pracoval jako úředník, po únoru 1948 nastoupil jako kulturní atašé v Moskvě, kde působil až do své předčasné smrti. Jilemnický publikoval od roku 1921, vydal řadu románů („Víťazný pád“, „Zuniaci krok“, „Pole neorané“, „Kus cukru“, „Kronika“), reportáží, povídek a novel. Budislavskému regionu je věnována Jilemnického črta „Pohlednice od budislavských rybníků“.Budislavská škola kde učil P.Jilemnický
Kainar Josef - * 9. 6. 1917 Přerov, †16. 11. 1971 Dobříš.
Nováková Teréza - *31. 7. 1853 Praha, †13. 11. 1912 Praha.
etnografická studie "Kroj lidový a národní vyšívání na Litomyšlsku" (1890). S etnografickým výzkumem Novákové pomáhala manželka zdejšího učitele Tereza Klusoňová (Nováková jí postavou "paní učitelové" vzdala hold v povídce S nůší z cyklu Úlomky žuly) a student litomyšlského gymnázia Václav Veselík z Desné. V té době byla také v kontaktu s manžely Josefou a Vojtou Náprstkovými, které o svém výzkumu pravidelně informovala a pro jejichž muzeum postupně získávala národopisný materiál z Litomyšlska. Budislav a jeho okolí (zejména Kamenné Sedliště) je také prostředím, kde se odehrává děj několika povídek z povídkového cyklu Úlomky žuly (např. v povídkách Drobová polévka, S nůší, Zrána před svatbou, Před pohřbem, Halouzky). Pamětní desku na myslivnu zasadil Spolek paní a dívek z Litomyšle 12. 9. 1937.
Dům bratří Čapků
literární fond. Do majetku PEN klubu se vrátil až v roce 1994. V roce 2000 mu byl udělen status kulturní památky. Tato dvoupatrová dřevěná budova o čtrnácti převážně jednolůžkových pokojích, s balkony a kamennými terasami stojí u silnice při výjezdu z Budislavi směrem na Litomyšl. Dům slouží nejen členům PEN klubu, ale také všem hostům, kteří se tu chtějí ubytovat. V minulosti zde pobývali a svá díla tvořili literáti zvučných jmen, jako byli Anna Marie Tilschová, František Langer, Arne Novák, Edmond Konrád, Fráňa Šrámek, Josef Kainar, Ivan Klíma a mnozí další.
